Datum zveřejnění: 26. ledna 2011
Velkou ranou pro soudruhy byl tedy příchod závěsného létání (naštěstí si vůbec nedokázali představit, že časem se lidem podaří zavěsit pod Rogallo i motor a bude tu naprosto nekontrolovatelná skupina létajících individualit). V počátcích vypadala z pohledu státní moci zábava s Rogallovým křídlem dosti neškodně, neboť šlo o pouhé klouzání z kopců do vzdálenosti méně než jednoho násobku výšky onoho kopce.
Přesto bylo samozřejmě nutno tak zvaně „podchytit iniciativu“ a začlenit tuto sportovní aktivitu do systému. Vznikly tedy kluby jako součást Svazarmu. No a hned tu byl prostor pro kontroly, postihy, zákazy – prostě organizování. Létat se smělo samozřejmě na místech a do prostorů k tomu určených. Jedním z takových míst byl Ještěd. Ovšem létat bylo povoleno pouze na stranu odvrácenou od města Liberec. Co ale dělat v případě, že právě od Liberce fouká ten správný vítr, proti němuž je nutno startovat? Řešení samozřejmě bylo nasnadě, zákaz nezákaz, poletí se k Liberci. Kdo si vzpomíná na ony doby, ví, že jsme-li jako národ něčím opravdu vyjímečný, je to schopnost bleskurychle udat cokoliv, co se mi nějak nezdá, nebo co sám nemohu. Tak také lety probíhaly v pořádku až do doby, kdy se nad přistávací plochou, kde byla položena všechna právě přistálá křídla, objevil vysoký svazarmovský činovník v letadle Zlin 526 AFS. Byl to skvělý akrobatický letoun se zatahovacím podvozkem. Činovník kroužil nad loukou a četl imatrikulace provinivších se letců, kteří se naopak snažili křídla přeskupit tak, aby číselné označení nebylo shora čitelné. Činovník byl ovšem zřejmě úspěšnější a s čerstvě nabytými informacemi se okamžitě hnal k Libereckému letišti. Ovšem zapamatovat si řadu písmen a číslic není jen tak ani pro funkcionáře. Opakoval si tedy imatrikulace a myslel na ně tak intenzívně, že při přistání opomněl vysunout podvozek. Při ráně, která následovala, pak zřejmě zapomněl jak imatrikulace, tak možná i důvod svého spěchu, protože nikdo z provinilců nebyl nikdy postižen.